Obec Moldava je poprvé zmiňována v písemných pramenech k roku 1346, kdy byla součástí rýzmburského panství. V roce 1398 je však prodána spolu s ostatním majetkem Borešem z Rýzmburka míšeňskému markraběti Vilému z rodu Wettinů. Z následujících let z konce 14. a počátku 15. století se v účtech tohoto panství dochovalo několik zpráv o sklářských hutích. První se vztahuje k roku 1399 a další pocházejí z let 1400 – 1405. Písemné prameny tedy  existenci sklářské výroby potvrzují, z jejich charakteru však nebylo jasné, zda se jednalo o jednu a tutéž huť, či o více hutí. Terénními výzkumy prováděnými tehdejším ČSAV v Praze a jeho expoziturou v Mostě v letech 1976 – 1990 byla postupně objevena stanoviště pěti hutí.

Naučná sklářská stezka je dlouhá 18 kilometrů a opisuje okruh kolem obce Moldavy a Nového Města po zaniklých středověkých sklárnách. Jednotlivé lokality a další zajímavá místa jsou opatřena informačními tabulemi v českém i německém jazyce. Výchozím bodem je horní Moldava v prostorách pomníku Františka Koubka u stanice pohonných hmot. Stezka má vlastní turistické značení. Trasu Sklářskou NS najedete na https://mapy.cz/turisticka

V případě zájmu o sklářskou historii lze pokračovat přes pěší přechod Moldava-Holzhau a napojit se tak na sklářskou stezku „Východní Krušné hory“. Stezka je kvalitně značená a opatřená dvoujazyčnými informačními tabulemi. Čtyřicet čtyři kilometrů dlouhá naučná stezka vede po saských krušnohorských sklárnách (zaniklých i  existujících) mezi obcemi Holzhau (Teichhaus) – Deutschgeorgendorf – Neuhausen – Seiffen.

(autor článku: Mgr. Markéta Kvasňová)