Fulltextové hledání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Na plese se hlavně tančí

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18.5. 2012

polojasno

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 13 až 17°C, v 1000m kolem 9°C.

 

Logo statistika

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

NAUČNÁ SKLÁŘSKÁ STEZKA 

Obec Moldava je poprvé zmiňována v písemných pramenech k roku 1346, kdy byla součástí rýzmburského panství. V roce 1398 je však prodána spolu s ostatním majetkem Borešem z Rýzmburka míšeňskému markraběti Vilému z rodu Wettinů. Z následujících let z konce 14. a počátku 15. století se v účtech tohoto panství dochovalo několik zpráv o sklářských hutích. První se vztahuje k roku 1399 a další pocházejí z let 1400 – 1405. Písemné prameny tedy  existenci sklářské výroby potvrzují, z jejich charakteru však nebylo jasné, zda se jednalo o jednu a tutéž huť, či o více hutí. Terénními výzkumy prováděnými tehdejším ČSAV v Praze a jeho expoziturou v Mostě v letech 1976 – 1990 byla postupně objevena stanoviště pěti hutí.

Naučná sklářská stezka je dlouhá 13 kilometrů a opisuje okruh kolem obce Moldavy po zaniklých středověkých sklárnách. Jednotlivé lokality a další zajímavá místa jsou opatřena informačními tabulemi v českém i německém jazyce. Výchozím bodem je horní Moldava v prostorách pomníku Františka Koubka u stanice pohonných hmot. Stezka má vlastní turistické značení.

V případě zájmu o sklářskou historii lze pokračovat přes pěší přechod Moldava-Holzhau a napojit se tak na sklářskou stezku „Východní Krušné hory“. Stezka je kvalitně značená a opatřená dvoujazyčnými informačními tabulemi. Čtyřicet čtyři kilometrů dlouhá naučná stezka vede po saských krušnohorských sklárnách (zaniklých i  existujících) mezi obcemi Holzhau (Teichhaus) – Deutschgeorgendorf – Neuhausen – Seiffen.

Sklářská stezka

(autor článku: Mgr. Markéta Kvasňová)