Telefon: 739 827 319
email: itc.moldava@email.cz
provozní hodiny: PO - PA:
09.00 - 12.30 a 13.00 - 16.30
So: 09.00 - 13.00
zavřeno: neděle a svátky
služby pošta partner PO-PÁ:
09.00 - 12.30
13.00 - 16.30
Upozornění: Od 1.7.2021 bude pro dosavadní příjem informací z obce formou SMS nutná registrace v systému SMART INFO. Více informací naleznete zde na stránkách obce a na FB obce Moldava.
Moldavský kostel Navštívení Panny Marie byl založen neznámo kdy, k přestavbě došlo roku 1687 a k rozšíření roku 1851. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s nápadnou hranolovitou věží krytou šindelem. Pseudobarokně zařízený kostel, dominanta dolní Moldavy, má pohnutou minulost.
Pohraniční obec byla vždy více německá než česká, proto tu byl zakořeněn více protestantismus, než víra katolická. V letech 1537 stanovil panovník Ferdinand I. pevné zemské hranice a Moldava připadla české straně. Po třicetileté válce přišli do hor osečtí cisterciáci vrátit moldavské kacíře do lůna „pravé“ církve, protože místní kostel zel prázdnotou, neboť lidé chodili do sousedního hermsdorfského kostela. Roku 1668 přišel do pohraničí příkaz pražského arcibiskupa o přísném pokatoličtění. Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Řada lidí utekla do Saska, vrchnost zavedla robotu a kostel se pomalu a neochotně začal zaplňovat. Katolická víra se usadila až po hranice České země a kostel na Moldavě byl roku 1687 zasvěcen podle oltářního obrazu s výjevem Navštívení Panny Marie.
V současné době se v kostele konají pravidelné nedělní bohoslužby a jednou do roka se na mši svaté setkávají bývalí rodáci z Moldavy, Pastvin a Oldříše.
Hřbitov, stejně jako kostel, je památkově chráněn. Na hřbitově jsou zajímavé především dřevěné kříže a náhrobky z 19. století. Hřbitov je v majetku obce, která chystá jeho rozsáhlou opravu včetně obnovení pohřbívání.
V letech 1991 – 1992 byla na základě archeologických výzkumů tehdejšího ČSAV Praha, expozitura Most, restaurována předními odborníky středověká sklářská pec na otop dřevem. Jde o unikátní technickou stavbu, která byla navržena do soupisu státem chráněných památek. V letech 1992 – 1994 v ní byly realizovány tři experimentální tavby, při kterých byly prověřovány středověké technologie tavení, chlazení a tvarování skla. Tvarování skla prováděli naši nejlepší sklářští mistři z Novoborska.
Replika středověké sklářské huti byla součástí Naučné sklářské stezky a nacházela se v lokalitě horní Moldava.V zimě roku 2016 došlo k značnému poškození stavby, která se následně rozpadla. Repliku sklářské pece připomíná dřevěná brána jako bývalý vstup do areálu huti. Brána je nyní součástí soukromého pozemku. Naučná sklářská stezka prochází kolem rekreačního objektu na něm postaveného v roce 2018.
V době před podepsáním Mnichovské dohody byla situace na hranicích vyostřena a provokace narůstaly na agresivitě, obětí na západní straně hranic našeho státu bylo podle historických pramenů, více než dost.
Dne 28. září 1938 byl v moldavském celním prostoru zastřelen henleinovskými přívrženci člen finanční stráže František Koubek. Ze sbírky finančníků v Dubí byl v roce 1947 nedaleko hraničního přechodu na horní Moldavě vztyčen F. Koubkovi žulový pomník. Zajímavostí je, že na pomníku je chybně uvedené datum úmrtí, František Koubek zemřel podle úmrtního listu v mostecké nemocnici o dva dny dříve.
Na pomník byl použit žulový monolit z památníku německým obětem 1. světové války, který stával u kostela na dolní Moldavě.
Severočeská železniční trať z Mostu na Moldavu v Krušných horách s napojením do Saska vznikla v letech 1871 – 1884. Historické prameny uvádějí, že první vlak na Moldavu dorazil 6. prosince 1884 a byl to vlak nákladní. Pravidelná osobní doprava přes hranice byla na Moldavě zahájena v pondělí 18. května 1885.
V době své největší slávy mělo nádraží na Moldavě 11 průběžných a 5 manipulačních kolejí, 34 výhybek, skladiště zboží, další skladiště, dvě stavědla, výtopnu, vodárnu, nakládací rampu, složiště, dvě točny a rozlehlou výpravní budovu. Zde měl stanoviště český i německý výpravčí vlaků, sídlil tu celní a pasový úřad obou zemí, restaurace a pošta. Po druhé světové válce zůstal v budově výpravčí vlaků ČSD, poštovní úřad a příslušníci ochrany státní hranice. Do uvolněných prostor přibyly dílny s internátem železničního učiliště, které zde působilo do června 1986. Do roku 2006 pokoje využívala vietnamská komunita podnikající u hraničního přechodu. V budově přechodně sídlíl výpravčí, byla tu čekárna, toalety a restaurace až do července 2016, kdy nádražní budovu koupila Obec Moldava, která připravuje opravu a nové využití objektu.
Dne 7. května 1945 v 17.30 hod. byl zastaven provoz trati to Německa. O čtyři roky později sovětští vojáci demontovali cca 200 metrů kolejí na německé straně trati. Tím byl nastartován začátek konce. Přesto, ať je současný stav trati i vlakového spojení žalostný, byl železniční úsek Louka u Litvínova – Moldava v Krušných horách v červenci 1998 prohlášen za kulturní památku České republiky. Od té doby se vedou oboustranné snahy o obnovu spojení mezi českou Moldavou a saským Holzhau.
Autorem myšlenky výstavby turistické chaty na Bouřňáku byl duchcovský učitel Karel Lím v roce 1923. Pozemek byl získán od Lobkoviců. Na počátku června 1927 přijel pražský architekt dr. Josef Hörich a spolu s ing. Kolenským vyměřili cestu a staveniště. Do 30. listopadu 1927 byla postavena veranda podle duchcovského architekta Josefa Jány.
15. července 1928 se konala slavnost položení základního kamene. Tento kámen opatřený letopočtem najdeme mezi kvádry kamenné podezdívky chaty, stejně tak i pamětní desku zakladateli české krušnohorské turistiky Karlu Límovi od akad. sochaře Františka Rábela. Chata stála asi 1 milion korun a slavnostně otevřena byla 8. června 1930.
(autor článku: Mgr. Markéta Kvasňová, aktualizace Eva Kardová)
Obec Moldava v Krušných horách na mapě ČR :